Odlehčovací komora Opuštěná

Pohled na odlehčovací komoru OKB05 přes řeku Svratku. Z místa pod železničním mostem by se mohlo zdát, že komora patří společně s chrámem svatých Petra a Pavla a hlavním železničním nádražím k dominantám Brna.

Mohutné temné ústí z odlehčovací komory pod ulicí Opuštěnou v Brně je dobře patrné z železničního mostu, po kterém přijíždí vlaky od jihu na brněnské hlavní nádraží, ale také z protějšího břehu Svratky od již desítky let nedostavěmné železniční polikliniky v zapomenutém území nikoho mezi odstavným nádražím a řekou vinoucí se zadními trakty továren. Na druhou stranu z chodníku a cyklostezky vedoucí podél vlečky po levém břehu přímo nad odlehčovací komoru není ústí v křoví skoro patrné.

Samotná odlehčovací komora nese označení OKB05 a patří k největším podobným stavbám na kmenové stoce B vedoucí podle Svratky. Nachází se v prostoru pod křižovatkou ulic Opuštěné a Uhelné v Brně, přibližně na místě, kde do řeky Svratky ústila nejstarší brněnská kanalizační stoka vedoucí podél ulic Koliště a Uhelná (dnes nese stoka v této trase označení B02).

Odlehčovací komora pochází pravděpodobně z období 30. nebo 40. let 20. století a skládá se z prostorné místnosti s přelivnou hranou o délce cca 15 m, kterou může ve směru toku doprava při nadkritickém průtoku (a tedy také výši hladiny v otevřeném korytě v levé části místnosti) voda z kmenové stoky proudit skrze masivní ocelovou rouru o průměru cca 140 cm, vestavěnou do cihlové zdi, dále k řece. Do této místnosti také ústí stoka B02 coby pozůstatek nejstarší brněnské kanalizační soustavy, která zde vytváří zajímavou odbočku s kynetou.

V případě přetečení přelivné hrany se voda ocelovou rourou řítí do druhé místnosti, částečně zanesené kanalizačními sedimenty, do které ústí šachta z povrchu, několik menších stok z oblasti pod hlavním nádražím a která slouží k nahromadění dostatečného množství vody, postačujícího k vyvinutí tlaku vody, který otevře dvě masivné ocelové klapky o průměru téměř 2 m vedoucí do chodby k řece. Závaží o váze několika desítek kg drží pří běžném stavu klapky pevně přimáčknuté k přírubám a neumožní průnik vody, zvářat ani lidí zvenku do komory.

Proniknout do komory lze při nadzvednutí klapek, což nicméně vyžaduje sílu přesahující schopnosti jednotlivce a v důsledku může být i nebezpečné ve chvíli, kdyby se klapka zavřela v okamžiku, kdy bude někdo pronikat dovnitř. Mohl by se tak ocitnout zčásti venku a zčásti uvnitř nejkrásnější odlehčovací komory na brněnské kanalizační síti.

S řekou je komora spojena nedlouhou chodbou přibližně tlamového profilu.

Dvě obří klapky vybavené masivním závažím jsou branou do podzemí, ze kterou se skrývá tajemství odlehčovací komory. Otevírá se jen několikrát do roka; není to na Velikonoce, ale při náhlých přívalových deštích, které přetíží kmenovou stoku B.

Otevřít klapku silou jednoho či dvou lidí není možné. Mimoděk při tom ale zatoužíte spatřit neuvěřitelnou sílu vody, která dovede klapku otevřít do vodorovné polohy. Jak to v tu chvíli musí v komoře vypadat!

Druhá ze dvou místností odlehčovací komory tvoří jakési předsálí. Mimo nadkritický stav je tady relativně sucho a čisto.

Do první místnosti k přelivné hraně vede ocelová roura, která svým průměrem ani zdaleka nedosahuje kapacity zpětných klapek v ústí chodby.

Kdo chce vidět víc, musí prolézt ocelovou rourou, ze které se drolí šupiny oranžové rzi. Splašková voda je chemicky agresivní a neustále zatížená potrubí se raději dláždí čedičem nebo vykládají laminátem.

Na protější straně šedozeleného kalného proudu kmenové stoky B je ústí do pobočné stoky B02. Ta vede v trase vůbec nejstarší brněnské kanalizační stoky, odvádějící splašky z města do řeky již v 1. polovině 19. století.

Přelivná hrana v odlehčovací komoře v celé své kráse. Za normálního stavu je hladina splaškové vody hluboko pod vrcholem hrany, v případě nadkritického množství vody v potrubí ji však přeteče a vchrstne bez čištění rovnou do řeky.

Rychlý proud kmenové stoky B odnáší vzpomínky na včerejší večeři a dnešní snídani, vodu z brambor i od holení, zbytky z kuchyní a ordinací, jakož i všechny hygienické hříchy čtvrtiny Brna do temného chřtánu tunelu směrem ke Komárovu. Kanalizace je poezie hodně drsného druhu.

Kéž by všechny věci byly tak trvanlivé jako jsou kanalizační poklopy Velkého Brna. Krásné ocelové odlitky s nápisem Gemeinde Brünn nás všechny jistě přežijí. Loučíme se pohledem na jeden netypický, obzvláště velký, který uzavírá vchod do šachty vedoucí z komory zpátky na povrch zemský.